MUDr. David Rath

Naším nejdůležitějším slibem bylo bezpochyby zrušení regulačních poplatků, které zavedl ministr Julínek za vlády Mirka Topolánka. V Parlamentu protlačil Julínek regulační poplatky bez nějaké politické dohody za pomoci hlasů přeběhlíků. Regulační poplatky byly zavedeny bez rozdílu věku, nemoci či sociálního stavu příslušného člověka. Platil je zkrátka úplně každý, včetně novorozence, samozřejmě přesto, že se poplatky jmenují ze zákona regulační.

Logicky se každý začal ptát, co mají regulovat – jak třeba zregulují novorozence, aby nebyl nemocným, jak zregulují těhotnou ženu, aby nerodila, člověka, kterého srazí auto nebo dostane infarkt nebo něco podobného. Protistrana argumentuje naopak tím, že zdravotní péče se nadužívá, že Češi jsou národem hypochondrů. Toto vyvolává samozřejmě velké konflikty, protože drtivá většina lidí – a to je racionální pohled – určitě žádní hypochondři nejsou. V drtivé většině jdou lidé k lékaři, když jim něco je, mají nějakou potíž a chtějí poradit.

Po vyhraných krajských volbách jsme se snažili návrhy zákona prosadit zrušení poplatků všude. Zároveň jsme si ale byli vědomi své odpovědnosti za občany příslušného kraje s tím, že náš slib musíme naplnit. Proto jsme přišli s plánem, že za pacienty krajských zařízení – ve středních Čechách je to 5 nemocnic – bude hradit poplatky Středočeský kraj.

Největším terčem odporu proti této akci se samozřejmě staly poplatky za položku na receptu. Ty ostatní kupodivu nebudí žádnou zášť vzhledem k tomu, že není žádná konkurence mezi jednotlivými nemocnicemi. V lékárnách se ale od prvních dnů vytvořily velké fronty, které i dnes trvají třeba půl nebo tři čtvrtě hodiny. Nás to pochopitelně trápí. Situaci jsme chtěli řešit staveními úpravami a posílením personálu v lékárnách, v tomto ohledu jsme ovšem narazili na nedostatek lékárníků. Je pro nás samozřejmě nepříjemné, že nemůžeme zajistit pacientům určitý komfort, který bychom chtěli. Na druhou stranu fronta, která denně vzniká, je jasným důkazem toho, že lidé mají o tuto naši pomoc poměrně velký zájem.

Mnoho majitelů soukromých lékáren si hned od začátku stěžovalo, že jim výrazně klesl příjem a že budou krachovat. To se ovšem nestalo a zdá se, že se velkému počtu soukromých lékáren daří stále dobře. Vyvolalo to ovšem z jejich strany velký tlak, média na nás tlačila, oni to dali k soudům a teď jsou různé tahanice, které nás dovedly k tomu, že jsme museli v lékárnách opustit praxi darů kraje a přejít na praxi slevy, kterou už neposkytuje kraj, ale příslušná nemocnice. Nicméně výsledný efekt pro pacienta je stejný. Každý měsíc občanům Středočeského kraje, nemocným lidem, dáme něco mezi 6 – 8 miliony korun, což není vůbec málo. A myslím si, že pro tyto občany, tedy chronicky nemocné, staré, invalidní, důchodce, rodiny s dětmi se jedná o docela slušný příspěvek.

Svou činností jsme jasně dokázali, že sliby myslíme vážně, že za nimi stojíme a snažíme se je plnit. Definitivní řešení ovšem přinese až zákon. Bude hodně záležet na tom, jak lidé rozhodnou ve volbách, protože tento stav, kdy se poplatky neplatí v krajských zařízeních a v těch ostatních ano, není dlouhodobě udržitelný. Tento stav je skutečně potřeba řešit zákonem, který bude platit pro všechna zdravotnická zařízení.